Týden před Vánoci jsem se vydal na své poslední fotografické dobrodružství tohoto roku. Mým cílem byla Zoo Praha, která se v tomto předvánočním čase zdála být klidnějším místem, ideálním pro můj záměr – zachytit unikátní momenty divoké přírody i když v lidské péči.

Klidné ráno

Den začal tím, že se mi povedlo zaspat, ráno bylo mírně chladné, ale na prosinec bylo přece jen teplo. S batohem plným vybavení a fotoaparátem v ruce jsem vstoupil do zoo, která byla překvapivě téměř bez návštěvníků. To mi dalo možnost pohybovat se pohodlně a v klidu vyhledávat ty nejlepší záběry. Tentokrát jsem se zaměřil na kvalitu, namísto kvantity.

Pozn. posledně jsem odcházel s tisíci fotkami, co kdyby mi utekl nějaký záběr, tentokrát jsem se dostal maximálně na 200 fotek za celý den.

Setkání s levhartem

Začátkem a také vrcholem mého dne bylo setkání s levhartem jávským. Jeho zvědavost a hravost, kdy si přes sklo hrál s odrazem mého batohu, byly fascinující. Vzájemné pohledy a téměř hmatatelné spojení mezi námi bylo magické, i když na chvíli přerušené jeho naštvaným ceněním zubů a pokusem sežrat přes sklo italské návštěvníky. Chvílemi koukal na foťák, chvílemi na pořízené fotky, ale opravdu nejvíce chtěl můj batoh od Peak Design. Když jsem ho vzal do ruky a houpal s ním ze strany na stranu, levhart běhal úplně stejným směrem a pak se převalil a předl jako malé kotě. Bylo to skvělé, jen jak byl přímo u skla, bylo lepší fotit telefonem.

Více než jen levhart

Kromě levharta jsem měl možnost fotografovat mnoho dalších zvířat, která se v poklidu před Vánoci předvedla v plné kráse. Zvláště pozoruhodné byly fotografie supů, orlů, zvídavých ještěrek a různých primátů, kteří pozorovaly své okolí s neobyčejnou znuděností.

Copak to máš v košíčku, Karkulko?

Jedním z nejzajímavějších momentů bylo setkání s vlkem, který se skrýval mezi stromy. Jeho pozorování okolí připomínalo scénu z pohádky, kde vlk číhá na Červenou Karkulku. Tento moment byl pro mě symbolický a podařilo se mi zachytit jeho podstatu na jediné fotografii. Abych ji pořídil, musel jsem se v zoo přesunout alespoň 8x mezi různými pozorovacími místy, ale stálo za to si počkat.

Závěr dne

Celý den v Zoo Praha byl nevšedním zážitkem a úžasným relaxem a útěkem od Vánočního shonu. Díky menšímu počtu návštěvníků jsem měl unikátní příležitost prozkoumat a fotografovat rozmanitost života, který zoo nabízí, a sdílet tyto okamžiky s dalšími vášnivými fotografy.

Tento den mi připomněl, jak je důležité zastavit se a ocenit krásu přírody kolem nás. Každé zvíře mělo svůj příběh a já jsem měl tu čest tento příběh zachytit skrze svůj objektiv. Už teď se těším na další dobrodružství v novém roce a na další nezapomenutelné okamžiky, které příroda nabízí.